![Arthur Rimbaud zpodobněný Paulem Verlainem [1]](https://s3-us-west-2.amazonaws.com/secure.notion-static.com/f1f75e9a-01a8-4902-a211-ed5cd183f79a/Untitled.png)
<aside> ℹ️ V kurzu FF:ISKM11 Literatura a kulturní areál v semestru podzim 2022 zpracovali: Anna Kremláčková, Šárka Švihálková, Jan Valtr, Martin Jůda a Polina Borovyk.
</aside>
Tato tematická digitální kolekce představuje fenomén prokletých básníků, významné světové autory zmíněného proudu, české prokleté básníky a odkazy, které po sobě zanechali.
Kolekce je určená pro cílovou skupinu uživatelů Moravské zemské knihovny v Brně (MZK) jako osvětový odborný zdroj — digitální varianta didakticky zaměřené výstavy.
Kolekce nepředpokládá čtenářovy předchozí znalosti v tématu: Postupně proto představuje prokleté básníky jako specifické označení skupiny autorů, zásadní dílo s tímto proudem spjaté, pronikání prokletých básníků do českého kulturního areálu i specifika českých prokletých básníků a konečně jejich zástupce — Ivana Blatného, Josefa Chaloupku a Oldřicha Ludvu.
Arthur Rimbaud zpodobněný Paulem Verlainem [1]
Klíčem k výběru konkrétních českých prokletých básníků je vzhledem k cílové skupině čtenářů MZK jejich vztah k Brnu, respektive vlastní působení v moravské metropoli. Autoři kolekce se domnívají, že právě místní souvztažnost pomůže uchopit a zpřístupnit fenomén prokletých básníků všem čtenářům MZK.
Kolekce obsahuje jedenáct digitálních artefaktů. S ohledem na cílovou skupinu jsou artefakty typově variabilní — kromě děl primární literatury kolekce představuje zdroje sekundární a několik audiovizuálních materiálů. Cílem této různorodosti je zaujmout a oslovit čtenáře v duchu popsané osvětové úlohy kolekce.
Stěžejním dokumentem kolekce je antologie Čeští prokletí básníci. Tento artefakt je vybraný jako nosný a klíčový právě vzhledem k jeho antologické povaze, která umožňuje zahrnout i několik brněnských prokletých básníků blíže představených v této digitální kolekci.
Veškeré digitální artefakty jsou přístupné registrovaným čtenářům MZK buď volně, nebo prostřednictvím Digitální knihovny a dalších databází. Studenti katedry informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity mohou při přístupu k zahrnutým artefaktům využít elektronické informační zdroje univerzity.
Doplňující poznámky jsou označeny symbolem ➕ a mají podobu červeně zbarveného odstavce.
Jako prokletí básníci se označují francouzští nonkonformní autoři konce 19. století, povětšinou upadlí v opovržení oficiální buržoazní společností.
Prokletí básníci netvoří žádnou soudržnou školu — jejich výlučnost spočívá „pouze“ ve způsobu života a tvorby, kterým „ignorovali utilitárnost a prostřednost tehdejší měšťácké společnosti“ [2]. Charakterizují je tedy hlavně verše odvážné imaginace, apelu, expresivnosti a často až zatrpklého obsahu.
<aside> 📄 Digitální artefakt č. 1: VERLAINE, Paul, ŠALDA, F. X. (František Xaver), Karel TEIGE a Adolf KROUPA. Prokletí básníci. Praha: Československý spisovatel, 1966. Dostupné také z: https://digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:c41c85a0-f217-11e3-a2c6-005056827e51
</aside>
Náhled digitálního artefaktu č. 1
Samotný pojem prokletí básníci zavedl francouzský básník a symbolista Paul Verlaine (1844–1896), a to roku 1884 ve stejnojmenné brožuře Les Poètes maudits (Prokletí básníci). Verlaine ji napsal jako krátkou studii o básnících, kteří upadli v zapomnění, opovržení nebo už zesnuli.
Autory, kterým jmenovitě skládá poctu, jsou Tristan Corbière (1845–1875), Arthur Rimbaud (1854–1891), Stéphane Mallarmé (1842–1898), Marceline Desbordes-Valmore (1786–1859), Auguste Villiers de l'Isle-Adam (1838–1889) a Pauvre Lélian — což je jen Verlainův anagram.
Digitální kolekce představuje české vydání z roku 1966.
Doplňuje jej předmluva Františka Xavera Šaldy (1867–1937), který zmiňuje, že by řada prokletých básníků zařazených do publikace zasloužila rozšíření o několik dalších autorů: Zejména Charlese Baudelaira (1821–1867), kterého Šalda vnímá jako velmistra moderní poezie.
Doslovem přispěl Karel Teige (1900–1951), který tvrdí, že Verlainovy studie o prokletých básnících mají pro literární vědu význam pouze dokumentační. Uznává však, že pro poznání atmosféry, ve které se rodilo symbolické hnutí, zůstává význam Verlainové publikace nesporně vysoký, jedinečný a nenahraditelný. Do kolekce je publikace zařazena z obdobného důvodu.